Vnitřní temnotu není vidět.
Dokáže škrtit, dusit, svazovat, topit...
Může vystavět zeď, postavit hráz nebo štít.
Tak, aby se nikdo nedostal příliš blízko.
Věříš, že tě brání.
Jenže pak se postaví mezi tebe a světlo.
Víš o něm, protože prosvítá jejími spárami.
A párkrát se mu podaří skoro ji překonat. Skoro ji rozbít. Skoro se tě dotknout...
Stáhneš se a temnota zhoustne, posílená strachem.
Noční můry víří ve zběsilém rytmu jako magické strážkyně na cimbuří.
Ta moc, kterou ti propůjčují, je fosforeskující vějičkou ve tvé ruce.
Že ta hradba není na tvou ochranu zjistíš, až když to světlo téměř vzdá...
Tak jsem se přece jen odhodlala k tomu, napsat jedno "vykupující" drabble na tenhle fandom. Hodně introspektivní a psané z pohledu čtvrté knihy (tedy hrdiny).
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Já jenom zírám. Přiznám se,
Terda
Já jenom zírám. Přiznám se, že jsem na doporučení kamarádky přečetla knihu první. Na víc jsem neměla odvahu ani žaludek. A v životě by mě nenapadlo, že na to jde napsat výborné drabble, které nebude parodií. Tobě se to povedlo.
Moc děkuju!
Blanca
Já jsem sice přečetla všechny, ale bez skřípání zubů to šlo jenom u té čtvrté. Mě totiž děsně štvala Anastasia. V Christianově hlavě se cítím daleko pohodlněji :-) A že na to jde napsat drabble mě samotnou taky překvapilo :-D
Tak že to je na Šeď, to bych
Zuzka
Tak že to je na Šeď, to bych teda neřekla (páč to neznám, taky, že jo). Ono by to totiž pěkně sedělo i na běžný lidský život. Celou dobu jsem si říkala, jak dobře mi to kouká do hlavy :(
Síla!
Díky a *chuml*
Blanca
U Christiana je ta temnota často zdůrazňovaný leitmotif. Opakuje to v té knize asi padesátkrát :D Nicméně pokud se to dá zobecnit, je to o to lepší (protože to potvrzuje moje přesvědčení, že Christian je reálnější postava, než Ana...)