Tanec stínů

Zbrusu nová identita. Anonymní jméno. Anonymní byt nad městem, odříznutý pozemky botanické zahrady. Odpočívám. Pochopitelně tu nemůžu zůstat napořád – svých „stínů“ jsem se sice zbavil, ale praxe ukazuje, že nikdy nezmizí napořád. Nikdy nemůžete být dost opatrní.
Když musím, proplouvám městem jako turista. Student na prázdninách. Někdo, kdo dokáže perfektně předstírat, že o něm neví. Že ho včera nezahlédl na Náplavce – ztělesněnou vzpomínku, oblečenou v mém tričku. Zvedl oči, já v poslední vteřině zmizel v davu; celé tělo rozklepané šokem a touhou na něj zavolat.
Smrtelně nebezpečné. Alespoň dokud nevymyslím, jak nám zařídit bezpečnější existenci. Dokud neskončí tenhle tanec stínů.