Držela v ruce ticískrát zmačkanou a tisíckrát znovu uhlazenou stránku novin a mlčky na ni hleděla. Nečetla; slova znala už nazpaměť. Žena všech žen.
Jednou ji její tep zradil, napodruhé ale ne. Byla klidná; ani sám velký Sherlock Holmes by z její nehybné tváře nevyčetl zmatek myšlenek skrývající se za velkýma, temnýma očima s rámy černých řas.
Ani Sherlock Holmes – falešný detektiv, který minulý týden dobrovolně zemřel.
Nevěřila tomu. Nechtěla.
Už posté zmuchlala novinový článek a zahodila papírovou kouli do kouta.
Zavřela oči.
Tvář Irene Adlerové se podobala masce vytesané z ledu. Nikdo by nedokázal spatřit bouři, která zuřila uvnitř.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Jejda, tys mi vyfoukla téma:D
neviathiel
Jejda, tys mi vyfoukla téma:D ale povedlo se
Tak to se omlouvám...
Eloren
Tak to se omlouvám... normálně píšu Temeraira, ale nějak mě chytla nálada ala Sherlocked a nemohla jsem odolat :D Je to (snad) výjimka, žádný strach ;)
páni!
Keneu
tohle je přesně Irene
skvěle napsané
mrazivé, ale odpovídající
To je lichotka, díky :)
Eloren
To je lichotka, díky :)
Výtečné!
Danae
Výtečné!
Ale Irene tomu taky neuvěří.
Lejdynka
Ale Irene tomu taky neuvěří. Já vím že ne. Já ji znám :)
Pěkné.
Profesor
Pěkné.