Hladem...

Konec, chm, konec...
„Hvít, hvít!“
Nejdřív si je dočtu, hezky do konce. Hehe, tohle se povedlo.
„Hvít, hvít!“
A tohle si určitě zaslouží komentík. Tak. Konec strany dvě. A mezitím tři kousky přibyly. Hezký drabblátka.
„Hvít, hvít!“
Mohla bych zkusit něco z Period dramas, stejně vědí, že jsem postižená.
Snažila se v mlhách zachytit myšlenku na dopis Franka Churchilla z Emmy, co měl konce dokonce tři.
„Hvíííít!“
„No jo, ty nenažranej prevíte…,“ myšlenka zmizla.
Bolestivě se zvedla, dobelhala pro šlauch. Jeden konec do zásuvky, druhej do mobilu. Po včerejšku byla i tahle činnost intelektuálním triumfem.
„Tak, a mlč!“
Těžkej začátek...