Antonín Richtera, dědeček. Sedlácký synek. Zamiloval se do krásné Fanynky, chudé děvečky. Oženil se s Marií, dcerou půlláníka. Rodiče s ním o výběru nevěsty nediskutovali.
Antonín Richtera, tatínek. Synek kulaka. Zamiloval se do krásné svazačky Julie. Rodiče zjistili, že její otec byl jeden z těch, co jim zabavili statek, a synovi lásku rychle rozmluvili. Pak mu domluvili schůzku s Evou, neteří faráře. Po půl roce byla svatba.
Antonín Richtera, archivář, se zamiloval do Alex. Ne až tak krásné, ale chytré. Rodiče protestovali. Nebyla pokřtěná, křest odmítla. Přesto vytrval. Vzal si ji. Jako první z dlouhé řady Antonínů rodinné prokletí zlomil.
Rodiče vždycky chtěli pro syna co nejlepší partii. I když na to synové měli jiný názor. Ale až náš Antonín si svou vůli prosadil.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To je opravdu generační sága
Aries
To je opravdu generační sága v kostce
Stručně, jasně, výstižně :)
Dede
Stručně, jasně, výstižně :) Zase znám Antonína o něco víc :)
Ó, to je opravdu povznášející
Chrudoš Brkosl…
Ó, to je opravdu povznášející!
Nojo, to jsou osudy. A smutné
Esclarte
Nojo, to jsou osudy. A smutné je taky, že někdy, když si ti mladí přece jen tu lásku vyvzdorovali, to pak nedopadlo dobře- ne vždycky láska hory přenáší.
A když už do toho mladým nikdo nemluví, zas jim to často končí rozvodem (nojo, mám zrovna nějakou pesimistickou).
je fakt, že někdy ty svazky
Tora
je fakt, že někdy ty svazky byly pevnější, když tam na začátku láska nebyla, ale dokázali se sžít, bohužel pokud ne, bylo to peklo pro oba, dnešní rozvody jsou velká vymoženost pro ty, co prostě už spolu dál jít nemůžou