Nesoutěžní
Tento seriál píšu Blance na přání. Proto se nikdo nemusí snažit ho chápat :)
Také za něj nebudou žádné bodíky, tudíž bude pokračovat nepravidelně.
Depka. Ale ne nafurt.
Asi to nebyla úplně poslední slova, která jí kdy řekl. Přece spolu mluvili ještě potom. Nejspíš.
Vynořil se ze slizké černé vody na dně její paměti, natáhl k ní ruku a zopakoval to.
Každou noc.
Zase je počítala. Čtyřicet devět nocí na kraji světa. Šumění příboje večer za okny uspávalo, kolébalo, zvalo, šeptalo. Budila se ale ještě za tmy a měla strach otevřít oči.
Měla strach, že se probudí tam, že nedodržela slovo, že se jí jen zdá dlouhý, blouznivý sen, zatímco leží umírající, utopená v blátě bojiště.
Moře ale pořád šeptalo.
Slib mi to, řekl. Slib mi, že přežiješ.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Skvěle napsaná atmosféra,
Alexka
Skvěle napsaná atmosféra, úžasně tísnivé.
Děkuji... Přitom je tam hezky
Elluška
Děkuji... Přitom je tam hezky :)
<3 Blanca děkuje!
Blanca
"Slizká černá voda na dně paměti" je velice evokativní obraz.
Počítání dnů a nocí je zajímavý zvyk. V kontextu toho slibu skoro jako by se chtěla ujistit, že to někdy bude "dost dlouho" a bude to konečně moct zabalit...
#přidávámeDepkuVašíDepce
Není zač :)
Elluška
Já ti nevím, proč to vždycky počítá. Podle mě chce mít přehled. Někdy dřív tu orientaci v čase, prostoru a bytostech ztratila a to nebylo dobrý. (Teaser)
uuuuuf...
Zuzka
uuuuuf...
wauw! celé to človeka vťahuje
zvmLune
wauw! celé to človeka vťahuje
Pravda, nechápu, ale vůbec mi
strigga
Pravda, nechápu, ale vůbec mi to nevadí. Je to nesmírně živý a působivý, třebaže je mi z toho úzko.