Každý se s blížící se smrtí vyrovnával jinak.
Když už nemohl Polák, zastavil se, sepjal ruce a sklonil hlavu k poslední modlitbě, než ho Němec zastřelil.
Rom ten prosil nacisty o slitování, ale... ti žádné neznali.
Francouz se položil na záda ke kraji silnice a nastavil naposled tváři Slunci, aby ještě jednou ucítil příjemné sálání jeho paprsků.
Rus ten plouživě zamířil ke stráži, poklekl před ni a přitiskl si sám hlaveň samopalu k vlastnímu čelu.
A když nemohl Čechoslovák? Přišli k němu z boku další dva Čechoslováci – přesto že už sami nemohli – podepřeli ho a cestě smrti vyšli vstříc společně!
- parafrázovaní z vyprávění českého přeživšího pochodu smrti
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To je hodně silné drabble.
Terda
To je hodně silné drabble.
A tak je ve vší té bídě a
Aveva
Silné a mrazivé. I ty
MissDreamer
Silné a mrazivé. I ty příšerné činy lidské historie je třeba připomínat a pamatovat si je.
Teda vostrej a hlubokej
morpi
Teda vostrej a hlubokej začátek.
<3 :'(
Apatyka
<3 :'(
Ďaku
TQ-PoN
jem