Smolíček v říji

Jde Smolíček za Jezinkou,
dušičku má malilinkou,
že ho jelen odhalí.

Jelen chtěl by aby chlapec,
po setmění vlezl za pec,
netoulal se po háji.

Aby lesem nocí chodil,
s Jezinkou se tajně vodil,
to se přece nehodí.

Jenže chlapec má svou hlavu,
nestará se kdo je v právu,
opatrnost zahodí.

Nejde tu o planý vzdor,
vždyť jelen býval jeho vzor,
co se nikdy nemýlí.

Jak však vysvětlit jelenovi,
že s věkem v těle Smolíčkovi
hormony se vzbouřily.

Touha v srdci horce plane,
nezáleží co se stane,
hlavně že se setkají.

Jezinka a Smolíček,
vedle lesních jesliček
vášnivě se líbají.