Prosinec 1437, Boioahemum
Na křižovatce světů je věž spletená z větví živého stromu a v ní zavřená liška.
Na větvích sedí vrány a smějí se rusovlásce, uvězněné za to, že se dala člověku.
Z lesa vyjel rytíř, jeho zbroj tam, kde ji nekryje kabátec beze znaku, pokrývají flíčky rzi. Seskočil z koně a zdvihnutím hledí osvobodil houštinu ryšavých vousů.
Rohatý Král fae přikázal Zemi uvěznit neposlušnou dceru, ale v muži bouří krev, která má vládnout této zemi a jeho paže rozhrnují zdi věže, jako by byly jen vrbovým proutím.
Rytíř něžně pomohl rusé elfce do sedla.
„Otec umírá, pojedeme se s ním rozloučit.“
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
tak už je v oblíbených
Aries
tak už je v oblíbených
Jé! :)
Aldarion
Jé! :)
Úžasně zrzavé!
mila_jj
Úžasně zrzavé!
Krásně napsané!
Tenny
Krásně napsané!