Plýtvání

Olověné kruhy se svíraly. Brzy mu začnou lámat kosti.
„Bolí to,“ podotkl Arthur Dent.
„Experimentovali jsme s bezbolestným mučením,“ řekl Krucerián omluvně, „ale nemělo to žádné výsledky.“
Dveře vyjekly. Do místnosti se mátožně vploužil Marvin a namířil na Kruceriána laserovou puškou.
„Pusť ho a vzdej se,“ zamumlal znaveně.
Krucerián stiskl tlačítko. Kruhy se rozplynuly ve vzduchu.
„Jenom iluze,“ vysvětlil smutně. „Šetříme, víte.“
Artur si ohmatal žebra. „Potřebuju šálek čaje.“
Když odešel, Marvin ztěžka dosedl vedle Kruceriána.
„Vy šetříte, a tady se plýtvá,“ povzdechl si. „Nejbrilantnější mozek ve všech vesmírech, a nemám na práci nic jiného než zachraňovat toho bláznivého pozemšťana!“