Námluvy

Instinkt velí předat geny,
musím získat přízeň ženy!
Najdu si k sobě tu pravou,
pokud možno ne moc dravou.
Šel bych za ní světa kraj
– vždyť už se nám blíží máj.
Už ji vidím, to je ona,
charismatem předčí slona.
Tělo má jak z obrázku
z rukou slavné malířky,
oči jako talířky.
Brzy zhynu na lásku!
Jak se jenom vyznat ze svých citů
– ve dne či za měsíčního svitu?
Strachy se již celý třesu,
jak mám oslovit ji beze stresu?
Však to půjde, výdech, nádech.
Snad skončím jen s kudlou v zádech,
nebo v péči záchranky.
Vždyť jsme přeci kudlanky!