Skryto cizím očím

„Hele, Božka, kdo to támhle jde?“
„To je místní automechanik.“
„Co to proboha táhne?“
„Nevím, ale sílu má. Tihle automechanici, to jsou po čertech drsní chlapi.“
…
Zastavil se na zahradě za domem zrovna v momentě, kdy se ve dveřích objevil vysoký statný muž.
„To je pro tebe, Herbe,“ oznámil příchozí a složil náklad na zem.
„Přední hřídel?“
„Jo.“ Nervózně se usmál. „Spojuje dvě kola, která se pak otáčejí v dokonalém souladu. Jako spřízněné duše… Jako my dva.“
Herbertův pohled roztál.
„Dneska je Valentýn, Bruno?“
Druhý muž nesměle přikývl.
„Pojď ke mně.“
Dvojice se vroucně objala.
„Ty jsi můj nenapravitelný romantik.“