Král Západozemí

Poprvé jsem se jí dotkl jen pár minut poté, co otec zemřel. Nemohl jsem uvěřit jak je hebká, lehce opracovaná. Pod polštářky mých prstů jsem cítil každé zakřivení, byla dokonalá. Cítil jsem mírné vibrace. Byla moje… a já byl někdo. Stal jsem se jejím pánem, jak bylo předurčeno.
Ten arogantní lord ze severu mi ji chtěl vzít… nechal jsem mu za tu drzost setnout hlavu.
„Jsem Král, koruna je moje!“ Vykřikoval jsem.
Chtěl jsem to vykřiknout i v posledních vteřinách života, ale dechu se nedostávalo.
Oči dívky ze severu zářily zadostiučiněním, zatímco koruna padala z mé hlavy, hledajíc nového Krále.