Ekdyze

Nejdřív je ti těžko jako po dobrém obědě, takže si toho nevšímáš. Krunýř je ti trochu těsný v pase a občas v něm lupne, ale na to jsi zvyklý. Nejsi už žádný mladík.
Jenomže pak je ti těžko čím dál tím častěji. Nakonec ti připadá, jako kdybys měl v žaludku kameny. V krunýři ti lupe, vrže a skřípá, až si připadáš jako housle, na které hraje vodní proud.
Potom už se nemůžeš ani hnout. Je ti těsno, špatně a zle. Vnější kůže je ti malá. Jakoby snad ani nebyla tvoje. Drtí tě, skřípá. Puká.
Další svlékání máš zdárně za sebou.