Na památku průkopnice

Stanice Genetického Výzkumu a Manipulace v Novosibirsku vypadala, jako by ji tam zapomněli z dvacátého prvního století. Možná už dvacátého. Betonová budova s rozhrkanými výtahy, které se čas od času zasekly, s okny, kterými protahovalo, a s prošlapanymi dlaždičkami na schodech. Ale laboratořích se děly věci, o kterých se v té době nikomu ani nesnilo.
Před vchodem štrykovala bronzová myš šroubovici DNA.
Když vcházela dovnitř, Alenka ji pokaždé pro štěstí poplácal. Teď už je nebylo potřeba - měli tkáňové kultury a buněčné simulace - ale život jich položilo spoustu.
Za lepší život pro všechny i za ty dinosaury v zoo.
Za budoucnost.