Za nocí

Od malička miloval kulaté, oblé. Kopečky v Kraji, oblázky v potoce, okvětní lístky, šnečí ulity, kaštany, cibulky tulipánů, hobití nory.
Možná proto jsou jeho noční můry špičaté.
Vrací se v nich ohlodaná koruna zříceniny Větrova. Ostré úlomky skal Emyn-Muil. Meč angmarského krále. Jekot Černých jezdců. Hnusné skřetí tlamy otevřené v nekonečném řevu. Temná cesta ostrohrannou struskou.
Špatné sny jsou prostě zubaté a ty zuby trhají. Ubližují a on je jim vydán na pospas. V těch snech si myslí, že napořád.
Ale pak se ze tmy ozve tichý hlas a v objetí je všechno zas jen oblé, měkké a v pořádku.