Je na čase podívat se i na méně zmiňovanou linii příběhu. Mladí kupci Jan a Henryk se vydávají na svou první samostatnou obchodní výpravu.
Navazuje na loňský pokus o Padesátku, který se k mé lítosti zadrhl hned na začátku.
Vůz namáhavě drkokal po nerovné polní cestě. Kola ztěžklá nabaleným bahnem se obtížně otáčela a statní valaši měli co táhnout.
„Hej, Marku,“ zavolal Henryk na kočího, „ještě daleko k tomu brodu?“
Marek si pohladil počínající lysinu. „Už jsme blízko, konečně budeme moct očistit kola. Kousek dál je dobré místo, kde můžeme spustit kotvy.“
Janek se rozesmál: „Á, Markovy vzpomínky na dalekou plavbu podél pobřeží stále živé.“
Henryk se znovu obrátil na Marka: „Doufám, že tam přenocujeme. Nerad bych šel do hostince. Pamatuješ, Janku, jak nám v Pšově dělali společnost ti roztomilí smradlaví broučci, když jsme jeli s otcem na sever?“
broučky nebrat, žádné!
Tora
broučky nebrat, žádné!
Uááá. Krásy cestování. Postel
neviathiel
Uááá. Krásy cestování. Postel je třeba odstavit od stěny, aby na vás nepadala havěť. Ideálně si vozte vlastní matraci a peřiny, ty místní budou prolezlé štěnicemi...
A ještě tak kolem do díry
mamut
A ještě tak kolem do díry zapadnout. Raději ať jim cesta v poklidu ubíhá.