Josífek a kočičky

"Maminko, maminko," vběhl do světničky malý Josífek a vrhl se mamince do náručí. V pěstičkách přitom svíral několik mladých proutků. "Podívej co jsem ti přinesl," prohlásil pyšně a hned zase seskočil a ukazoval mamince svůj poklad.
Pro Krista pána," spráskla ruce maminka a pohoršeně se zadívala na nezbedného synka. "Vždyť to jsou kočičky!"
"Ano, maminko, ty jsou pro tebe," podával Josífek mamince bezelstně svůj úlovek.
"To jsi ale neměl, Josífku," kárala maminka naoko hocha. "To je první jarní jídlo pro včeličky a čmeláčky."
"A co teď?"
"Dáme je spolu do vázy a pak na okno. Tam se můžou také občerstvit."