Kví kví kví kvíčepu

„Jste pro nás absolutní prioritou, pane velvyslanče,“ vykládal medově Kirk, „pan Spock už na vás-“
Dveře zasedačky zasyčely a Kirk zůstal omráčeně stát.

Vulkán tam sice byl, ale polozhrouceně seděl na stole. Bez trika. S lahví v ruce.
„Co sakra-“
„Omlouvám se, kapitáne,“ špitnul Scotty provinile. „Netušil jsem, jak blbě snáší sladovou-“
„Pane Spocku? Co k tomu řeknete?“ vyjel Kirk, vzteky rudý.
„Kví kví kvíčepu, najdu cestu třeba póóóslepu!“ zapěl první důstojník, říhnul si a rozesmál se. „Pan Scott mě naučil pozemskou-“
Kirk se beze slova otočil, popadnul velvyslance a zmizel.

Ze smlouvy sešlo.
A z popíjení na pracovišti taky.