To, co hledáš, někdy najde tebe

Až do teď mohl Davos mluvit o štěstí. Po cestě na Skagos bylo moře na tuto roční dobu nezvykle klidné a jeho loď zakotvila v klidné zátoce nikým nepozorována.
Uvědomoval si, že bez pomoci domorodců pravděpodobně nenajde, co hledá, ale vzhledem k jejich pověsti bude lépe, když bude opatrný. To znamenalo vyhnout se vesnicím a nalézt někoho osamoceného a nejlépe neozbrojeného.
V tom byl kámen úrazu. Ačkoliv žádné zbraně neměl, obrovský černý zlovlk se stěží dal považovat za neškodného. Tím spíš, že se Davosovi plížil s hrozivým vrčením a jeho zelené oči ve světle zapadajícího slunce žhnuly jako divoký oheň.