Tak co?

Mladý spisovatel seděl u počítače s Múzou na klíně.
“Tak co?” zeptala se.
“Poslední kapitola. Jak bychom ji měli zakončit?”
“Vezmou se?”
“Nevím, je to klišé.”
“Že jo. To bylo tak skvělé, tenkrát před mnoha a mnoha lety, když někdo poprvé vyprávěl příběh a všechno bylo nové,” přemítala Múza.
“Ale po tom všem čím prošli by to nějaký pěkný závěr chtělo.”
“Souhlasím. Možná ne svatba, ale zásnuby?”
“To nezní špatně.”
Mladý spisovatel se naklonil a dotkl se svým nosem nosu své Múzy. Usmíval se od ucha k uchu.
“Tak?”
“Hmm?” broukla.
“Tak co?” zeptal se.
Zazubila se zpátky.
“Tak jo.”