Správná chvíle

Poznal jsem ho. Snažil se být nenápadný, ale já jsem se díval pozorně.
Jeden by řekl, že je to jen nějaký průměrný chlap, co se prochází městem. Ovšem v té době už byly jeho rysy tak vypáleny v mé paměti, že i přes paruku, vousy a brýle jsem věděl, o koho jde.
Mám příležitost k pomstě.
Když přecházel most, byla noc a nikde nikdo. Stačilo pár rychlých pohybů a zmizel ve vodě. Neuměl plavat a jeho křik nikdo jiný neslyšel.
V tu chvíli jsem se cítil jako hrdina. A zítra... Budu zas jen obyčejným člověkem, na kterém není nic mimořádného.