Jeden den v botách Jindry Hojera

Bohouš toužil po tom být hrdinou, aspoň trochu. Nemusí být zrovna při****anej andílek jako Mirek Du*ín, ale aspoň jako Jindra Hojer.
Ráno utřel máti nádobí. Ta hned soudila, že to dělá jen proto, že je švorc. A dala mu pár korun.

Před trafikou se zarazil. Už už kupoval papirosy, ale to přeci hrdinové nedělají.

Namísto toho zakoupil sobě jojo a dvě tyčky, začal zkoušet jím točiti, vyhazovat ho do vzduchu a jiné veselé kousky tropiti.

Nečekaný závan větru, křuch, okno v přízemí se vysypalo.
-"Chlapče nezdárná, že na tebe budu žalovati u tvých rodičů!"

A tak se Bohouš nestal hrdinou.