Na oltáři hořely zbytky beránka.
Ve strouze pod ní se srážela krev.
Dým stoupal k nebi a dával naději.
Voda naposledy zazurčela ze džbánu do umyvadla.
Kapky na pozvednutých rukou se zaleskly v ranním slunci jako démanty.
Rolničky na třásních oděvu se rozezvonily do kroku.
Trocha radosti a odlehčení v jinak vážném a těžkém ránu.
Tiché shromáždění zadrželo snad i tlukot vlastních srdcí, když zašustil závěs, který se otevíral právě jen jednou do roka.
Několik mužů se připlížilo k provazu, který se táhl po zemi od veleknězova pasu.
Skoro omluvně. Vždyť jich zatím nikdy nebylo potřeba.
Hospodin zatím vždycky odpustil.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Páni! To má v sobě tolik
kytka
Páni! To má v sobě tolik napětí!
O provazu a připravených odtahovačích jsem neměla tušení.
Ten záver je skvelý.
wandrika
Ten záver je skvelý.
Mám pocit, že si musím něco
Zuzka
Mám pocit, že si musím něco dostudovat. O tom provazu nic nevím...
Děkuji všem :)
Owlicious
Provaz kolem pasu měl velekněz proto, že vstupoval před Hospodinovu tvář. Pokud by nebyl shledán čistým, nebo pokud by hříchy národa nebyly sňaty, zemřel by. A jelikož do svatyně svatých nesměl nikdo jiný nikdy jindy, nebylo by jak jinak mrtvolu odstranit...
Jo ahá! No jo, praktický
Zuzka
Jo ahá! No jo, praktický národ je to, jako vždycky :D
Páni, to s tím provazem jsem
Lee
Páni, to s tím provazem jsem vůbec nevěděla. Silné.
Skvěle podané. To napětí a
Aplír
Skvěle podané. To napětí a čekání, odpustí i tentokrát?
Fakt s provazy byl pro mne taky neznámý.