Vlál kopr, vlál.

Vlál kopr, vlál.
Děvče usedlo opodál.
Hlavičku na trávník sklonila
očička pomalu sklopila.

Vlál kopr, vlál.
Žena usedla opodál.
Hlavu svou, těživou, sklonila
oči své pomalu sklopila.

Vlál kopr, vlál.
Stařena usedla opodál.
Hlavou svou, znavenou, sklonila
oči sve staré sklopila.

Leží žena, leží i muž.
Čas plyne a nečeká.
Vzduchem mihá se kosa.
Trávník posedla rosa.

Všichni leží, nik se nezvedá.
Ani malý Jozífek, nezbeda.
Leží a spí, řekl by někdo.
Když pohlédne po nich letmo.

Nevstanou oni již nikdy.
Prišla nemoc a přišli křivdy.
Přisla válka a s ní kryty.
Lidi na planete zbity.

A kopr? Vlál dál...