Sebevrazi byli u ohně

„Tak pojďte zpět,“ odložil Šumař domnělou munici.
„Dokud to tu bude, tak k tobě nejdu,“ ozvalo se hystericky, mimo dosah světla z ohně.
„Vždyť je to bezpečné,“ bránil se Šumař.
„To bych úplně neříkal,“ zamumlal Křovák, „víš, jak dopadl Ťulpas.“
„Na tom něco bude,“ vzpomněl si Šumař na bývalého sapéra, místy dopadajícího i několik desítek metrů. Ještě chvíli si předmět v ruce prohlížel a nakonec ho hodil daleko do tmy.
Hlína a rozdrcené dřevo vymrštěné následným výbuchem oba omráčila.

O dva dny později, polní nemocnice:
„Křováku?“ zachrčel Šumař, „žiješ?“
„Jo, ale málem jsme oba přišli o sosáky,“ zaskuhralo vedle něho.