36 Průvan

Některé směny je na bloku hrozná nuda.
Když se vyřídí všechno papírování a vyslechnou hlášení, tak pak velitel bloku nemá moc co dělat.
Zayro si vždy vyjmenovával, co všechno by mohl podniknout.
Tak třeba jít na inspekci a hnout žlučí dozorcům. Jenomže své podřízené potřeboval na své straně. Bylo mu jasné, že když jej budou nesnášet, může se mu to jednou hodně vymstít.
Mohl se jít vozit po pomocnících, to by bylo bezpečné.
Jako ostatní dozorci si mohl dopřát sexu anebo vybít zlost dole v chlívku. Jenomže poslední dobou jej to už tolik nalákalo. Možná proto, že tam dříve strávil tolik času a ten smrad tam se mu prostě začal hnusit.

Dnes má na sedmičce směnu Haegrun, jestli se nic nepodělá, tak tu za chvíli bude.
Podíval se na rozehranou partii gezamu. Figurky stály na svých místech. Partie byla zpola rozehraná a minulou směnu měl dost času promyslet si svůj tah a i několik možných příštích.
Zaklepání na dveře.
"Vstupte!"
"Pane kapitáne, je tu návštěva ze sedmičky, kapitán Haegrun."
"Tak nepřekážej a pusť ho dál, a zařiď nám dvakrát kávu."
"Nazdar Zayro!" vletěl dovnitř Haegrun a usadil se na volné židli, " tak co novýho?"
"Něco novýho, tady?" zasmál se a přisunul herní desku, "tady se přeci už sto let nic neměnilo!"
"Koukám, že jsi od posledka nehrál."
"Tady není s kým. Je to škoda. Z mejch dozorců to hraje jenom Warich a ten to mrví jak osel, to vůbec nemá cenu hrát. Blackan na jedničce nehraje a Kudala z jedenáctky, toho nemůžu vystát."
"Smůla. Já tam mám dva, co stojej za řeč. Dneska tedy zrovna nemaj směnu. A ze sousedů, Skurex na dvanáctce hraje obstojně, ale nemívá tolik času."
Otevřely se dveře a dva šálky kafe si našly cestu na stůl.
"No, přemýšlej dobře, jak teď potáhneš. A to kafe si já osobně vylepším," vytáhl ze šuplíku lahev rumu a přilil do svého šálku, "co ty, chceš taky?"
"Jo, jasně. A než to zamluvíme, příští týden budu posílat nějaký transfery, nevadí když ti sem jednoho taky pošlu?"
"Ale jo, sem se jich vejde."
"Co ty, nechceš se někoho zbavit?"
"Ne, ani ne, tady je klid."

Oba kapitáni byli v dobré náladě, když hráli již pátou partii.
Na stole ležely dvě vypité lahve a stála jedna čerstvě načatá.
Z nenadání se otevřely dveře kanceláře a za nimi stál komandant Korowall.
Zábava utichla, když se zraky obou kapitánů obrátily na nově příchozího.
"Á, to jsou k nám hosti, co vás sem přivádí?" zareagoval pohotově Zayro.
"No, koukám, že tady se pracuje na plné obrátky."
"Jak jinak, dozorci kmitají jak na drátkách, a my tady probíráme transfery a vůbec... situaci."
"Tak já myslím, že už jsme si to ujasnili, a půjdu zas na svůj blok," zvedl se k odchodu Haegrun, " tak já se zase stavim za týden."
Ve dveřích se prohodili a Korowall za sebou zavřel.
"Máš to tady veselý, ale chtělo by to větší kancelář, aby se daly pořádat pořádný mejdany," pověděl klidně jen s mírným sarkasmem.
"Jo, je to tu bezva, ale co ty tady?"
"Podívej, starej si všimnul, že nějak málo kontroluju, co se mi děje v kvadrantu. Tak kontroluju."
"A tos nemoh dát vědět nějakou chvíli předem?"
"Mohl, ale to bych pak musel dojít s celou suitou. Takhle jdu sám na přepadovou."
"Dobrý, a co chceš vidět? Ve výslechovce se teď netrhnou dveře, klidně se jdi podívat, ale moc zábavný to asi nebude."
"Mě je jedno, co si tu děláš, já chci mít pokoj. Tedy kdyby se jelo podle předpisů, tak máš průser jak vrata."
"No jo, předpisy. Nepamatuju se, že by někomu vadilo co si kapitán na bloku dělá. Jo u běžnýho dozorce, to se musí ještě chlastat alespoň trochu skrytě. Ono, kdyby se začly řešit předpisy, tak by se pak taky muselo začít řešit třeba kam mizej prachy z fondu oprav, že jo?"
"No no! Však jen řikám, že je tu všechno v pořádku. Všude klid. Trochu se tu projdu po chodbách, zkontroluju výstroj nějakejm zobákům a půjdu zas o blok dál. Jo a mimochodem, když tak vidim, jak si stojíš v tom gezamu, tuhle partii vzdej."

Před tím než šel Zayro domů, ještě si zavolal Fergase.
"Tak jak to pokračuje? Potřebuju nějaký výsledky."
"Co jsem přišel, tak jsem se nezastavil. Teď vyslýchám třetího. Beru přednostně ty, co už na ně je podezření, a pak jejich příbuzný. Zatim ale nikdo nepovolil. Ne z těch, co nás zajímaj."
"Tak asi postupuješ příliš měkce ne?"
"To ne, z ostatních se mi každej druhej sesype a pak udává všechny kolem jak smyslů zbavenej. Jenže se tomu nedá věřit. Spíš je vidět, že o ničem nic neví."
"Kdy se dá čekat, že něco podniknou?"
"To těžko říct. Zatím se držej hrozně stranou. Možná je ta naše aktivita až příliš zastrašila."
"Naprd, totálně naprd! Musí se to dát do pohybu. Hele řekni ostatním, ať pár dní pořádně přitvrděj, a pak se stáhnou. A mezitím čekat na příležitost."
"No jak myslíte..."
Čím déle se s tím budeme babrat, tím je větší šance, že si toho někdo nahoře všimne. Starej je neschopnej, ale úplně slepej neni.
To ale s tebou nebudu probírat...