BJB, lebo tento rok tu máme veľa tém o viere a náboženstve, ale neskôr možno vypotím niečo, čo je mi viac po chuti.
Niekto by povedal, že najväčším hriechom je pýcha, a iný, že predsa ten, ktorý je neodpustiteľný. A iný zase, že neviera v boha. Ale ako sa hovorí, čo je boh pre neveriaceho?
V jednom príbehu povie majster žiakovi, že boh stvoril ateistov, aby ľudí naučil pravému súcitu. Že veriaci robí dobré skutky buď preto, aby dosiahol nejakú odmenu, alebo preto, aby sa vyhol trestu. Príbeh hovorí o tom, že ateista koná dobro pretože si myslí, že je to tak správne.
Je teda pýchou neveriť v boha? Je to hriech?
A nemalo by byť hriechom práve konanie dobra len z vypočítavosti?
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
zajímavá úvaha
Aries
zajímavá úvaha
Tož len som niečo vypotila na
Urrsari
smazat
Tož len som niečo vypotila na
Urrsari
Tož len som niečo vypotila na upokojenie nervov, ale ďaukjem, nevedela som celkom, či to bude dávať zmysel´aj niekomu inému. Ale o tom celé písanie je, no nie.
:)
Hippopotamie
Jé, není to ten chasidský příběh u Bubera? (myslím, že tam bylo také něco o tom, že ateista nemůže říkat "Bůh ti pomůže" , ale musí to tedy udělat sám).
Áno, dobrý postreh :D Keď som
Urrsari
smazat
Áno, dobrý postreh :D Keď som
Urrsari
Áno, dobrý postreh :D Keď som to čítala prvýkrát, už mi zvieralo žalúdok, že čo zase majú na ateistov, ale potom am to potešilo - našla som v slovách to, čo som predtým nevedela vyjadriť.
Říct, jako ten příběh, že
Erendis
Říct, jako ten příběh, že věřící koná dobro jen ze strachu nebo pro odměnu, je hodně tvrdý odsudek. Fakticky označuje věřící za neschopné konat mimo pojmy odměna/trest.
Myslím, že ateisté se od věřících liší tím, že nevěří v Boha, resp. věří, že Bůh není. A také slovníkem. Schopností konat bez ohledu na odměnu či trest nikoli.
To je možné. Každý súdi na
Urrsari
To je možné. Každý súdi na základe svojich skúseností a pohľadu na svet, či chce alebo nechce.
To je možné. Každý súdi na
Urrsari
To je možné. Každý súdi na základe svojich skúseností a pohľadu na svet, či chce alebo nechce.
Tak nemyslím si, že by věřící
Esclarte
Tak nemyslím si, že by věřící dělali dobro jenom z nějakého oportunismu - a naopak všichni lidé asi často dělají dobro víceméně z nějakých takových důvodů, že by jim to dřív nebo později mohlo prospět nebo naopak neuškodit, i když jsou ty důvody třeba dost v pozadí. Společnost má přece prospěch právě z toho, že jedinci dělají něco pro ostatní a pak je zase někdy pomoženo jim.
Nicméně se mi vůbec nelíbí, když se na druhou stranu nevěřícím upírá, že by mohli jednat dobře a morálně, protože nad sebou necítí tu vyšší instanci.
V podstate súhlasím. Napokon,
Urrsari
smazat
V podstate súhlasím. Napokon,
Urrsari
smazat
V podstate súhlasím. Napokon,
Urrsari
smazat
V podstate súhlasím. Napokon,
Urrsari
smazat
V podstate súhlasím. Napokon,
Urrsari
smazat
V podstate súhlasím. Napokon,
Urrsari
V podstate súhlasím. Napokon, ľudia fungujú na princípe vzájomnosti a pomáhajú si preto, aby prežil jedinec aj skupina. Za dobrý skutok je odmenou aspoň dobrý pocit. Do určitej miery teda neexistuje nesebeckosť, na druhú stranu si ale myslím, že nerobíme dobré skutky len pre ten dobrý pocit. Aspoň dúfam, že všetko, čo robíme, neriadi len biológia.
Musím ale povedať, že ma neuveriteľne rozčuľujú ľudia, čo raz za čas prispejú na charitu, a cítia sa ako dobrí kresťania, alebo keď idú v nedeľu do kostola, a tým majú vybavené. Ľudia, ktorí naozaj konajú dobro nie aby niekomu pomohli, ale aby mohli povedať: "Ale je som urobil/a to a to!"
A nielen kresťania. keď rodičia stále zosmiešňujú svoje deti, alebo keď týrajú svojich starších rodičov, ale bránia sa slovami: "Ale ja som im dal/a strechu nad hlavou a jedlo! Čo by mohli ešte chcieť? Obetoval/a som toľko pre nich, a vôbec nie sú vďační!"
Alebo učitelia, čo vidia, že celá trieda tyranizuje jedného chudáka, ale povedia, že oni im predsa už raz dohovorili. Alebo ľudia v mestskom zastupiteľstve, ktorí pred voľbami opravia jeden chodník, ale nepohnú prstom aby riešili reálne problémy. Alebo tí bohatí, čo teraz darujú veľké sumy na opravu Notre Dame, ale aby ich využili na pomoc ľuďom, na charitu, to nie. Je jedna budova naozaj dôležitejšia než ľudský život?
A nech mi niekto nehovorí, že inak sa to nedá. Kto chce, cestu si nájde, pointa je predsa v tom, že zmena je ťažká - keby bolo niečo ľahké, robil by to každý. Ale ono to nie je, a mnohí zaspia na vavrínoch, a keď čo i len naznačíš, že možno to, čo robia, nestačí, zúrivo sa bránia. "Ale ja som... !"