Kancelář pro uvádění románových příběhů na pravou míru oznamuje

Červená Karkulka sice vlka v lese potkala, ale protože to se zvířaty uměla, nedalo jí moc práce vymluvit mu ten nesmysl o konzumaci babičky. V košíku měla ostatně i pěkně uleželý syreček, který mu chutnal mnohem víc.
Celou cestu mu pak házela šišky a vlk je aportoval. Na konci byl sice trochu zadýchaný, ale stejně se už dlouho tak dobře nebavil.
Babička jim oběma uvařila šípkový čaj a pak došlo i na vyprávění pohádek. Vlkovi se nejvíc líbila ta o Zlatovlásce.
Od té doby vlk na Karkulku čekával na kraji lesa. A když měla narozeniny, dostala od něj červený karafiát.