Děje se přibližně v roce 1934 ve Štěpánově nad Svratkou, Josipovi táhne na jedenáctý rok.
"Maminko, ptala ses mne, co bych si přál za vysvědčení. Příští rok chci začít studovat tišnovské gymnázium. Jako Toník Mrkos ze Střemchoví."
"Josipku, já vím, že se dobře učíš a že by sis to zasloužil, ale jak to uděláme? Toníkovi tatínek platí studium a i ten drahý dalekohled, co se ti tak líbí, mu mohl koupit. Ale co my? Vždyť nemáme ani na cukr do čaje o vánocích, ani korunu na autobus k vlaku do Tišnova."
"Maminko, už nejsem malý. Můžu pracovat. Pomáhat sedlákovi za jídlo a pást dobytek. To dá nějakou korunu a ještě se u toho mohu učit."
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Statečný chlapec.
ioannina
Statečný chlapec.
Dobrá škola života pro něj. (Dnešní děti ji už nemají šanci dostat a někdy jim chybí.)
Josipku, vůbec nepochybuji o
KattyV
Josipku, vůbec nepochybuji o tom, že zvládneš.
Pěkné, když děti baží po
Aplír
Pěkné, když děti baží po vědění. :-)
Po takových začátcích zvládne
Regi
Po takových začátcích zvládne Josipek všechno.
Skvělý kluk. Já si u takových
Esclarte
Skvělý kluk. Já si u takových příběhů vždycky říkám, kdo z nás by tohle zvládl...
Když člověk ví, co doopravdy
Martian
Když člověk ví, co doopravdy chce, nějaká cestička se vždycky najde…
Je skvělé, že ví co chce a je
Arenga
Je skvělé, že ví co chce a je ochotný pro to něco obětovat. Dneska si děti bohužel vzdělání tak neváží a to, že můžou chodit do školy berou jako samozřejmost.
A jak si pak
Faob
studia vážil! Moc pěkné, Josip jde za svým snem odhodlán ledacos obětovat!
Děkuji všem za milé komentáře
mila_jj
Děkuji všem za milé komentáře. Souhlasím s tím, že snadno získaného si děcko tolik neváží, ale na druhou stranu - taková škola byla snad až moc tvrdá.