bez bodu
Vzhledem k tématu to úplně svádí k docela velkému skoku v čase, na druhou stranu to myšlenkově trochu navazuje na včerejší drabble "Starostlivý bratr" (http://www.sosaci.net/node/29491).
Hrdinkami dnešního drabble jsou dvě nejstarší sestry Krásovy, Marie Cosette a Dora Monique, neboli Doramo. Obě jsou již starší dámy, Cosette je 64, Doramo 62 let. Právě sedí v nádražní čekárně a čekají na vlak.
Praha 26. listopadu 1954
“Hlasujeme pro další rozkvět naší vlasti! Tak, jak budeme dnes pracovat, tak se budeme zítra mít!” křičely titulky Rudého práva, které četl muž na protější straně čekárny.
Bože, Cosette, takové kecy!
Pohladila mladší sestru konejšivě po předloktí. “Vlak jede za čtvrt hodiny.”
Víš, co mi včera řekla ta ludra Málková odnaproti? Že dá svůj hlas pro štěstí lidu. Že prý nebylo jasnějších dnů v životě Československa, než jsou dnešní. Že ve svorné jednotě zvítězíme. Vymytý mozek!
Cosette slabě vzdychla, souhlasně přikývla.
Jako mladá jsem bojovala za volební právo pro všechny. Ale řeknu ti, někteří by ho snad radši mít neměli.
Citáty z Rudého práva jsou autentické (a i to, co říkala soudružka Málová, jsou citáty z Rudého práva, též autentické). Volby do Národního shromáždění se toho roku konaly 28.11.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Hezky podaný dobový kolorit.
Esclarte
Hezky podaný dobový kolorit. A poslední věta krutě pravdivá (a všichni jsou blázni, jen my jsme letadla).
díky no, jo, no...
Arenga
díky
no, jo, no...
Moc hezké drabble.
Profesor
Moc hezké drabble.
děkuji
Arenga
děkuji
To mi připomíná, jak tuhle
Bilkis
To mi připomíná, jak tuhle někdo říkal: Dřív bylo neštěstí, že někteří lidé neuměli číst. Dneska je smutné, že to někteří z nich umí...
Byla to zlá doba. :( Drabble je povedené!
to je taky docela krutě
Arenga
to je taky docela krutě pravdivé
díky, jsem ráda, že se líbí
Kdo ví, třeba pro paní či
Erendis
Kdo ví, třeba pro paní či slečnu Málkovou to skutečně nejšťastnější dny byly.
Tím se nechci jakkoli zastávat totality.
Jen nějak začínám být citlivá na výroky typu "má vymytý mozek", "je zmanipulovaný". Možná proto, že je slýchám z navzájem opačným stran a nemůžu si neuvědomit, že fakticky jde v lepším případě o projev frustrace a v horším způsob, jak rychle a bez námahy odmítnout něčí názor, projev nezájmu o situaci druhých.
A že redukováním těch druhých na bezmozky, jejichž názorům netřeba naslouchat, to obvykle začíná (a špatně končí).
To, co říkala v drabble ta
Arenga
To, co říkala v drabble ta Málková, jsou taky přesné citáty z Rudého práva. Měla jsem to původně delší, ale musela jsem krátit. Musela jsem hodně krátit. Máš pravdu, že dneska to zpravidla je rychlé odmítnutí názoru či projev frustrace nebo neporozumění, ale v tomhle drabble je rok 1954. Je šest let po puči, proběhly ty nejhorší procesy, spousta lidí je ve vězení. Doramo a Cosette to vědí, že hodně lidí sedí, proto taky Doramo neříká svoje názory nahlas, ale jen v myšlenkách, Cosette neříká nic nebezpečného. Pokud jim někdo v takové situaci a s takovými zkušenostmi začne s vážnou tváří papouškovat hesla z Rudého práva, je názor Doramo ó vymytém mozku pochopitelný. Navíc jsem i tady byly donucena ke zkratce, zbývala mi jen dvě slova. Na větším prostoru by to i Doramo jistě náležitě rozvedla.
Však to neměla být výčitka.
Erendis
Však to neměla být výčitka. Ani neříkám, že je ten názor nepochopitelný (on je leckdy pochopitelný i dnes).
Jde spíš o můj ryze osobní postoj, který jsem po přečtení drabble a některých komentářů chtěla vyjádřit - pro mě je důležité přiznat každému schopnost utvořit si vlastní názor (ale také ho za něj činím odpovědným). Dospěla jsem k tomuto postoji poté, co mi někdo s vážnou tváří tvrdil něco, co pro mě s mými zkušenostmi bylo asi stejně absurdní, jako pro Cosette a Doramo ten citát z Rudého práva.
Ale právě ty zkušenosti jsou ošemetné. Lidi mají úžasnou schopnost ignorovat věci, které se jiným zdají očividné. Proto mi nepřipadá nepravděpodobné, že někomu se subjektivně i rok 1954 zdál víc než dobrý (zvlášť, pokud se procesy netýkaly nikoho z jeho blízkých, má živé vzpomínky na válku, která byla horší, a materiálně se mu nevede špatně). Jasně, jsem taky přesvědčená, že se hluboce mýlí - ale beru to jako jeho názor, ne něco implantovaného do jeho hlavy.
Jasně, já to chápu. On to
Arenga
Jasně, já to chápu. On to jednou moc hezky vyjádřil můj děda, že kdyby se ho někdo zeptal, jaký byl rok 1948, řekne, že úžasný, protože mu bylo dvacet let (a to nebyl prorežimní a byl to inteligentní, velmi vzdělaný pán - vyjadřoval tím právě to pochopení pro mnohé, co říkají, že tehdy a tehdy bylo dobře). Prostě zvlášť při pohledu zpátky člověk zapomíná to horší a vidí to hezký a doba, kdy byl mladý a zdravý je zpravidla lepší než doba, kdy je člověk starší a síly ubývají a zdraví už tak pevné není.
To je opravdu dokonale
KattyV
To je opravdu dokonale vystižený dobový kolorit. Já ty dvě opravdu hluboce chápu. Kolik jim teď je let? Něco přes padesát?
64 Cosette a 62 Doramo
Arenga
64 Cosette a 62 Doramo
Ojoj, bylo to v úvodní
KattyV
Ojoj, bylo to v úvodní poznámce, teď to vidím. No jo, občas v množství drabblat, které se člověk snaží denně vstřebat, něco přehlédne.
Silné.
Faob
Popisovaná generace to opravdu ve 20. století trpce odskákala... Líbí moc.
máš pravdu, ale nejenom tahle
Arenga
máš pravdu, ale nejenom tahle generace - sestry jsou narozené v 90. letech 19. století - i ta následující a i ta po nich :-(
jsem ráda, že se líbí
Ta poslední věta nemá význam
Regi
Ta poslední věta nemá význam jen pro rok 1954.
Ano, ta je nadčasová.
Arenga
Ano, ta je nadčasová.