V naší ulici stál opuštěný dům. Dveře zamčené, okna zatlučená.
Jednou jsme šli kolem, když Alan vykřikl a ukázal na dveře. Byly pootevřené.
Zastavili jsme se a udiveně si dům prohlíželi.
„Jdeme dovnitř,“ rozhodl odvážně Alan a opatrně otevřel. Bylo vidět osvětlenou chodbu. Jak to, že v opuštěném domě funguje elektrika? Fred a já jsme sledovali, neschopni pohybu, jak Alan mizí uvnitř.
Dveře se za ním zabouchly. Rozběhl jsem se k domu a plný děsu chytil za kliku. Zamčeno.
Policie dům prohledala, ale Alana už nikdy nikdo neviděl.
„Musí být živý, určitě. Někam odešel...“
Fred povzdychl. „Taky může být mrtvý.“
Vzniklo z čirého zoufalství.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Kachna
Kumiko
Dobře gradované, líbí se mi styl i mrazivá pointa...
Děkuji
tif.eret
:-)
Přímo ďábelské...
Faob
... naplnění tématu! Řehtám se na celé kolo a dávám do oblíbených! Musíš mít neuvěřitelný cit pro jazyk, když tohle napadne!
To bude
tif.eret
asi tím, že mě nic jiného nenapadlo :-)
A děkuji :-)
Páni!
kytka
Páni!
Začátek vypadá na klukovské dobrodružství a pak... ledová sprcha.
Na zoufalství je to dost
Peggy Tail
Na zoufalství je to dost dobrá pointa.
Uff. Připomnělo mi to jeden
strigga
Uff. Připomnělo mi to jeden motiv z Města zaslíbených od Strugackých. Dost dobrý.
Au. Ale - jak již řečeno -
Lee
Au. Ale - jak již řečeno - skvěle uchopené téma.