Tam u nebeských bran

„Co jsem komu -?!“ lamentoval týpek s vyšinutým výrazem mezi propadlými tvářemi, zatímco stepoval před nebeskou branou.
„No, já bych věděl,“ prohlásil muž vyhlížející jako bezdomovec na heroinu, který poctivě stál ve frontě na svoji dávku vstup do ráje.
„Co jako?“ štěkl týpek podrážděně.
„Ale nic!“ štěkl zpátky muž, ale pak si uvědomil, že vlkodlaci neštěkají, takže to na týpka zavyl.
„Hele, klídek, jo? Vždyť já si nestěžuju. Mohlo bejt hůř.“
Vtom se vedle nich objevil chlápek s mastnými vlasy a hábitem tak zakrváceným, že podlaha pod ním vypadala jako z filmu Quentina Tarantina.
„Snape?!“
„Říkali, že si mě tady zasloužíte.“