Oblevu nečekám

Zase doma.
Dveře potřebovaly obvyklou motivaci kopancem, ale nakonec se otevřely.
Letitý pach zvratků a hniloby.
Domov.
Hned za dveřma jsem něco rozšlápnul. Sakra bordel.
Nahmatám vypínač.
Aha, …kočka.
Šoupli mě do lochu a ani se nezeptali.
Devět měsíců.
Majdu celou tu dobu píchal brácha. No… aspoň to zůstalo v rodině.
Dám se trochu dohromady a pak se ukáže, kdo z nás má větší taran.
Ale popořadě. Nejdřív potřebuju prachy.
Schody do sklepa beru po dvou.
Vypáčím dvě uvolněný cihly za svodem kanalizace a po chvilce nahmatám igeliťák.
Železná zásoba z loňska.
Deset deka prvotřídního kolumbijskýho matroše.
Dnes budu sněžit…