Jenom to nejlepší, pro tuto chvíli

Jedno mimo soutěž, na neděli
Jednoroční beránek poskakoval po dvoře. Zamyšleně ho pozoroval z okna horní místnosti, v očích měl smutek.
„Všechno bude přichystané,“ ubezpečil ho hospodář. „Maso, chléb. Víno.“
Otočil se k němu.
„Vyberte nějaké dobré, ano?“
„Pán je znalec?“
Pokrčil rameny.
„Další si dám až – zadlouho.“
„Jak to tu vaši lidé najdou?“
„Řekněte mi, kdy chodí sluha pro vodu.Půjdou za ním.“
„A najdou všechno připravené...Budou si myslet, že je to zázrak.“
Usmál se. Zázraky byly součástí plánu. Ale tohle byla jen věc pečlivé přípravy.
„Bude vás třináct?“
Zase zesmutněl.
„Většinu času.“
Teď na to nebude myslet. Tuhle večeři si chtěl užít.
Tu poslední.