Holčička s lupou leží na pláži a urputně zírá do písku. Právě je odliv, vlny jen lehce šplouchají a omývají pobřeží.
S každou vlnou se holčička jako hádě plazí dál a dál směrem k vodě.
“Co to děláš?” ptá se maminka.
“Sleduju,” vysvětlí holčička a posune se zase o kousek.
“A koho?”
“Korýše.”
“A kam jdou?”
“Zdrhaj do moře,” zatřese holčička pěstičkou.
“V moři jsou přece doma,” chlácholí ji maminka. “Chtějí se vrátit do pelíšků.”
“Ne!” Holčička bouchne pěstičkou do písku. “Nemůžu je nechat utýct!”
“A proč?” ptá se maminka.
“No protože taťka říkal, že je budeme mít k večeři.”
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
:-)))
Profesor
Roztomilé. Pobavilo.
Dětská logika :))
kytka
Dětská logika :))
Roztomilé mi to tedy
Rya
Roztomilé mi to tedy nepřipadá, ale potravní řetězec holt pelíšky vyprazdňuje... to se nedá nic dělat :-)
Cheche, milá to holčička.
Esclarte
Cheche, milá to holčička.
Tohle bylo milé!
Brygmi
Tohle bylo milé!