Smíření?

Nymphadora na něj zírala, ale nepřátelství se z jejího pohledu vytrácelo, nahrazeno zmatkem. Že by nebyla tak zabedněná a byla schopná vnímat, co jí říká? Přinejmenším ho nehodlala v nejbližší chvíli proklít, což bylo pozitivní.
Pak udělala něco, čím ho zcela vyvedla z konceptu…
„Narcisy mi je líto. Ne že by to byla moje nejoblíbenější tetička, ale… Upřímnou soustrast, Luciusi,“ řekla a napřáhla k němu ruku.
„Děkuji,“ reagoval stručně.
„Musí ti chybět…“
Co jí měl odpovědět?!! Že se mu o Narcise zdá každou noc? Že v jeho snech je živá, zdravá, spokojená? Že každé ráno znovu zmaří veškeré jeho naděje?