Vincent se snažil zlepšovat své malířské umění co to jen šlo. V záchvatech odhodlání pokreslil stohy papírů, maloval od brzkého rána do pozdního večera. Ve snech ho strašilo odmítnutí.
Nakonec ten tlak nevydržel. Všichni jeho obrazy považovali pořád za stejně špatné.
Odjel z Haagu a usadil se v Brabantu. Dělal studie vesničanů, stále dokola, až měl pocit, že se mu z toho motá hlava.
„Měl bys vyzkoušet barvy,“ napsal mu jednou Theo. Vincent se barev obával. Měl pocit, že na ně není připravený.
Ale když barvami konečně stvořil Jedlíky brambor, věděl, že barva je prostředkem k tomu, jak se vyjádřit.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Výborné...
kopapaka
Výborné...
Super využití tématu...
A je tak dobře, že to
strigga
A je tak dobře, že to pochopil. Vincent to s barvami uměl jako málokdo. :) Je to krásné.
Moc pěkné.
Esclarte
Moc pěkné.
Často je mi líto, že už vím, jak to s tím Vincentem špatně dopadne. Ale na druhou stranu takové umění a nakonec i ta posmrtně získaná sláva, to je zas dobrý konec.
Ty ho píšeš tak nádherně :-)
P.M.d.A.
Ty ho píšeš tak nádherně :-)
Ach Vicente...
kytka
Ach Vicente...
Úplně z toho cítím tu mánii a naléhavost.
Je moc dobře, že ty barvy
Aplír
Je moc dobře, že ty barvy přeci jen vyzkoušel. :)
Pěkné drabble.