Bohužel neplavci

Seděl v oblaku a vzpomínal. Opravdu, co ti lidé proti vodě mají?
…..
Nerozhodně přešlapovali na břehu mořském.
„Egypťané už vás dohánějí, tak šup, plavejte!“
„Ale Hospodine, ona ta voda je tak studená …“
Od Mojžíše, který absolvoval kurz novorozeneckého plavání, by tohle nečekal.
„No dobře, něco s tím udělám.“
…..
Potopa nepomůže, to věděl; měl už nějaké zkušenosti. Musí na to jít nějak jinak, theologicky. Pak dostal nápad a poslal Jana, aby je pořádně vymáchal. Měl ale podezření, že právě to hodně lidí odradilo. Nakonec úspěch nebyl zase tak špatný, ale jak to dělají teď – cák, cák – to je hotový úpadek. A jenom jednou za život, co to je? Správně to už dnes skoro nikdo neumí (vzpomněl si s dojetím na mandejce).
…..
Pokus naučit plavat apoštoly skončil naprostým fiaskem: chození po vodě, to jo, to je bavilo, ale plavat, to ne. Možná na to šel kluk špatně a neměl se tolik předvádět a učit je šokem, ale raději jim pár temp sám ukázat.
A to, že měl jako symbol rybu, stejně nikdo nepochopil.
…..
Co nadělám, pomyslel si Bůh, měl jsem se raději zjevit hrochům. Tak ty lidi alespoň pořádně vysprchuju. Otevřel nebeské propusti a na zemi se strhl lijavec. Trval čtyřicet minut.