Na Kocouřím hrádku

Kluci vnikli úspěšně do domu a rozhlíželi se.
Koček tu bylo opravdu plno. Mourovatá, černá, strakatá, zrzavá...
„Ty brďo, to je fakt Kocouří hrádek!“
Z otevřených dveří v přízemí zazněl křik:
„Ale padej vodtud! To už přestává všechno, mazej nebo tě…“
Ze dveří doslova vyletěla strakatá kočka. Byla celá mokrá a kouřilo se z ní.
„Tam je asi prádelna,“ napadlo Bohouše. „A ta kočka vlítla do necek“, uchichtl se.
Dlouhé Bidlo kočku fascinovaně pozorovalo.
„Cítíte, jak voní?“ vydechl. „Z tý by byly pracky!“
„Chceš?“ zašeptal Štětináč.
Ale na schodech zazněl dupot, Bratrstvo se muselo schovat a vypraná kočka šťastně unikla.