Na dně (hlavy)

Pokud se zrovna nesoustředil na zákrok, byla jeho hlava plná rozličných, spolu nesouvisejících a křižujících se myšlenek, které samovolně přicházely a odcházely, aniž by zanechávaly hlubší stopy. Život přijímal přesně v té podobě, v jaké se na něj valil.

Když zrovna nemeditoval, byla jeho hlava přecpaná úvahami, analýzami a domněnkami, které jako klubko zamotaných špagátů hnízdilo uprostřed mozku tak dlouho, dokud ho nerozpletl. Život řešil jako rovnici se spoustou proměnných a všemu přikládal hlubší význam.

„Zlato? Jsi v pohodě?“
„Jasně. Zatracená cibule!“
Sirius s pobaveným úsměvem zmizel v koupelně.
Edward zaklel a rukávem setřel i slzy, za které cibule nemohla.