Téma více v metafoře.
Ne všechno, co se třpytí, je zlato. Ne každé slovo je upřímné a pravda je někdy složitější než ta nejpromyšlenější lež.
Judita nečekala, že po návratu z korza objeví doma svou nejlepší kamarádku. Ne po tom, co jí dala na přivítanou.
Sedla si naproti ní do křesla. Obezřetnost nade vše. Mlčely. Alespoň tak dlouho, než Juditě přišla na jazyk první myšlenka.
„Vypadáš jako vorvaň.“
Lina se chtěla urazit, ale nakonec šokem otevřenou pusu způsobně zavřela. „Odkdy víš, jak vypadá vorvaň?“
„Ts!“ protočila oči Judita. „Mám prostě rozhled, víš?“
Pousměje se. „Chyběla jsi mi.“
Zní to upřímně. Příměří je na obzoru.
Co Judita dala Lině na přivítanou? Facku přece, pořádnou! A možná by ještě nějakou zasloužila, pokud chcete slyšet můj názor. Spoustu lásky. A facku.
Já myslím, že dlouho na ni
Esclarte
Já myslím, že dlouho na ni prostě nemohl zůstat uražená. A tím víc, když holka dopadla tak blbě.
Díky moc za komentík :).
Ancient Coffee
Díky moc za komentík :).
Nejdřív facka, pak láska, to
Tenny
Nejdřív facka, pak láska, to je jasný! Jsem ráda, že se holky (jakžtakž) usmířili.
:)
Ancient Coffee
:)
Tomu říkám rozpouštění ledů :
Saphira
Tomu říkám rozpouštění ledů :)
:))
Ancient Coffee
:))