Včera jsem nic nevymyslela, ale dnes jsme zase tam, kde jsme skončili.
Přes námitky švagrové si vzala Linu stranou. Posadily se na postel v jejím dětském pokoji. Pod oknem pořád stála truhla s panenkami.
„Antoine nepřijede. Víš to, že?“
Mlčela.
Aneta si dceru přitáhla k sobě a políbila ji do vlasů. „Věděl, že jsi těhotná, když odešel?“
„Věděl,“ zašeptala.
„Je to sobec. Dobře, že se nevrátí.“
Lina se v jejím náručí napřímila. „V čem je to jiné u tebe?“
„Karoline!“
„Vím, že pozítří zase odjíždíš, tak si nehraj na svatou.“ Její hněv sílil každým slovem.
„Willi málem oslepl! Jak si vůbec dovoluješ...“ Nádech. Výdech. „Přijdu zase zítra.“
Lina jí v odchodu nebránila.
To je nešťastné.
Esclarte
To je nešťastné.
Je, ale co se dá dělat...
Ancient Coffee
Je, ale co se dá dělat...
:( To je prekérní situace a
Tenny
:( To je prekérní situace a srdce mi to láme.
Nerada ubližuju, ale zase
Ancient Coffee
Nerada ubližuju, ale zase jsem ráda, že mi to i tak čtete :).
:-(
Eillen
:-(
:(
Ancient Coffee
:(
Ten kontrast těhotenství a
Saphira
Ten kontrast těhotenství a truhly s panenkami je fakt silný.
Děkuju, skoro se mi tam ta
Ancient Coffee
Děkuju, skoro se mi tam ta mrcha nevešla.
Já se hanbím. Četla jsem to
Lady Peahen
Já se hanbím. Četla jsem to aspoň třikrát a kachnu neposlala, tak mě to zasáhlo.
A já se zase hanbím, že jsem
Ancient Coffee
A já se zase hanbím, že jsem zazdila tenhle komentář! Díky moc za něj.