Konstanta

Toho odpoledne se Daniel von Drak, Jaroslav L. a Marek P. sešli v kabinetě za školním depozitářem ve společnosti ředitelky gymnázia Josefy N. Správce sbírek měl na čele šmouhu a ve vlasech pavučiny.
"Kterou uličku jsi evidoval dnes?" zajímalo Marka.
"Slepičí," odvětil Daniel nepříliš nadšeně.
"Eviduješ, doufám, každou slepici," řekla důrazně ředitelka, ale oči se jí usmívaly. "Pořádek musí být."
"Každou. Bohužel jsem měl pomocníka," odpověděl správce.
"Poplašňáka?" ujišťoval se Jaroslav.
"Tak jest!" zavrčel Daniel a začal si vyčesávat z vlasů pavučiny.
"Jo, jo. Na něj se můžeš spolehnout. Nikdy nevíš, co provede, ale něco provede vždycky," uzavřela téma ředitelka.