Zrození

Skořápka praská.
Čaroděj se zmítá na podlaze.
Křídla bijí do mříží.
Z noční můry se umí probudit, jenomže nespí.
Zlatý pel se mísí s prachem.
Pod sevřená víčka se vpaluje spirála času, roky, desetiletí.
Dětské prsty tápají tmou.
Nahá těla v klecích, chlapci, dívky, zvířata.
Stvoření tiše naříká.
Bodce a bolest, zvídavý, chladný obličej.
Leží v ostrých úlomcích skořápky.
Ohýbání kostí, trhání kůže, jekot a vytí zkřížených proměněnců.
Třese se.
Únik a let, on a ona, on mezi jejími křídly, pod nimi lesy, skály, voda.

Není to sen.
Je to obsazení.
Čaroděj se vymaní se vzteklým řevem.
Kdo se opovážil?!