Otevíral dveře každý den o chvilku dřív. Věděl, že holčička čeká. Přinesla obrázek. Jen pro něj ho namalovala. Nevěděl, jak poděkovat. Nečekala díky. Sedla si a koukala na vláčky. Nemluvila. Ani on. Přemýšlel. Objednal želatinové medvídky. Děti rády sladké.
Máša naložila medvědy do nákladního vagónu. Podívala se po Jaroslavovi, jestli může. Přikývl.
„Pojedeme k moři. Máma, táta, bráška, babička, Máša, ty.“
Šest medvědů. Strnul. Všimla si.
„Jenom jako, neboj.“
„Neboj? Pojedu, Mášenko.“
„Ještě potřebujeme vodu, jako moře.“ Stačila miska.
„A písek. Na pláž. Postavíme spolu hrad.“
Chytila ho za ruku a dotáhla na dvůr, nabrat písek.
Malá holčička. Velkého muže.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Ty jo, ona ho z toho bytu
mila_jj
Ty jo, ona ho z toho bytu fakt dostala?
Furt z toho mám husí kůži
Aries
Furt z toho mám husí kůži
To je tak dojemný.
ef77
To je tak dojemný.
Malá a udělala tak velikou
mamut
Malá a udělala tak velikou věc.
Kouzelné.
Je to dojemný.
Aveva
Ano, dojemné
Aplír
Malá holčička zatím nejúspěšnější terapeutka.
Uf, to je opravdu silné. Jen
Tora
Uf, to je opravdu silné. Jen se pořád trochu bojím.
To je dojemný, vlastně si
kytka
To je dojemný, vlastně si pomáhají vzájemně.