Vzpomínka na nepřítele

Žebráci před troskami císařského paláce zpozorněli.
Lodě s turisty ještě nepřiletěly, a tak jediným zpestřením byl ošuntělý chlápek, co se zjevil, kdo ví odkud.
„Bejval jsem nejlepší pilot v Galaxii!“ zahulákal místo pozdravu.
„Nejni tady pro tebe místo!“
„A kdo řiká, že chci žebrat? Jo, tohle bejvalo město, srdce Impéria,“ Han Solo očima přehlédl ruiny Coruscantu.
„Byl jsem u toho, když imperiálové dostali na prdel u Yawinu i u Endoru. Lidi, to byla nádhera, když bouchla Hvězda smrti. Vohňostroj jak supernova. No, a pak přišla Nová Republika ...“
Mávl rukou, otráveně vzdychl: „Kdepak, chlapi, bez pořádnýho nepřítele stojí život za hovno!“