Lov

Rozhlížím se. Jako by to, kolik skleniček mi dneska někdo koupí, určovalo moji cenu. Jako by to, kolik jich opětuje můj úsměv, značilo nakolik jsem hodna lásky. Jistěže ne. Je to jenom hra. Hra na ženskou moc. Dneska bude moje lovná zvěř nosit parohy.
Oční kontakt. Nejdu po těch prvoplánově hezkých, ale po těch, co v sobě něco mají. Charisma, zranění, touhu, život. Napít se, jako bych žíznila po něm. Počkat, až přijde, nezávazná konverzace, on a jeho kamarád. Malí a oškliví, tlustí a zrzaví, kamarádi bývají ta horší část. Někdy zůstanou jenom oni. Ale co, každá sklenička se počítá…