Znamení ohně

Tzv. Druhé obléhání Vídně probíhalo v létě roku 1683 od 14. července do 12. září. Osmanský vojevůdce Kara Mustafa se pokusil dobýt město s 200 000 muži a 300 děly, přičemž tato armáda k Vídni pochodovala přes 1 600 km. Naproti tomu Vídeň měla k dispozici cca 40 000 obránců včetně jezdectva a 92 děl. Její obraně velel Ernst Rüdiger von Starhemberg, zástupcem mu byl český šlechtic Zdeněk Kašpar Kaplíř ze Sulevic.
Vídeň tvrdě odolávala obléhatelům, ale i přes veškerou snahu byla porážka otázkou času. Osmanům je podařilo vyhodit do povětří hlavní bránu vnějšího opevnění a jeden z revelinů, čímž vytvořili průlom do města. Jejich útok byl ale vytlačen ven a průlom v hradbách obránci zahradili.
Když se Kara Mustafa doslechl, že se na pomoc městu blíží polský král Jan Sobiesky, rozhodl se rozdělit armádu na dvě části, přičemž jedna měla finálním útokem za pomoci podzemních min dobít město a druhé zdržet pomocné vojsko. Obráncům se nicméně podařilo na poslední chvíli minu zneškodnit a tím odvrátili rozhodující útok a dost jistě i porážku Vídně.
Mezitím se vojsko krále Jana vrhlo ve třech proudech na obléhatele. Bitva trvala dva dny, 11. a 12. 9. a její součástí byl největší útok jezdectva v dějinách lidstva. 18 000 polských, litevských a německých jezdců udeřilo na osmanské jezdectvo a spolu s ním obrátilo na útěk celé vojsko včetně Kary Mustafy, který ze svého stanu utekl na poslední chvíli.

Pro dotvoření atmosféry doporučuji následující dvě videa:

https://www.youtube.com/watch?v=eWkrQQly6xU

https://www.televizeseznam.cz/video/slavnedny/den-kdy-se-viden-ubranila…