Pravá pařížská věštkyně. Anebo snad ne?

„Láááska.“ Poklepala na znak srdce, významně mrkla. „Chárty vidí minulost, pšítomnost, budoucnost i lááásku! Chárty nééélšou, madmazel.“
Zato tahle ženská ve všem! podotkla v myšlenkách Toninka, na tváři pečlivě naaranžovaný úsměv zamilované sextánky. „Láska? Vážně?“
„Sééértsový kluk, mlááádenec s brýlemi. Pótkala jste cho pšed několika dny.“
„Nejste náhodou z Přemyšle?“ tázala se Doramo, pohled upřený do ženiných očí.
„Pšemýšle?“ zamračila se, ale byla z ní cítit nejistota. „To nééésmysel!“
„Kdepak! Váš otec Jan Chryže byl panský kočí. Maminka Magdalena pradlena, máte tři bratry,“ vysypala ze sebe Doramo perfektní francouzštinou a zářivě se usmála.
„Ven!!!“ zasípala žena.
„Chtěla jste říct: ‚fééén‘.“